Oživení v technologickém průmyslu zůstává křehké

Podle indexu Swissmem se tržby ve švýcarském technologickém průmyslu v první polovině roku 2026 ve srovnání s předchozím pololetím zvýšily o +2,5 %. Tento nárůst byl způsoben téměř výhradně velkými podniky. Tržby malých a středních podniků klesly ve stejném období o -3,8 %. Zakázky ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o +12,1 %. Tento vysoký nárůst musí být relativizován, protože hodnota z předchozího roku byla velmi nízká, což odráží silný základní efekt. Využití kapacit ve společnostech dosáhlo ve druhém čtvrtletí 81,1 %, což je stále pod dlouholetým průměrem 85,6 %.

EU zajišťuje růst exportu

Exporty zboží švýcarského technologického průmyslu dosáhly v první polovině roku 2026 hodnoty 34,5 miliardy franků. Ve srovnání s předchozím pololetím vzrostly o +1,7 %. Hlavním důvodem této expanze byly vývozy do EU (+3,4 %). Oproti tomu se asijské trhy vyvíjely pouze slabě (+0,9 %), a klesající trend v USA pokračoval (-5,3 %). U hlavních skupin zboží se v první polovině roku 2026 ukázal nejednotný vývoj. Výrazný pokles zaznamenaly exporty u měřicích, zkušebních a přesných přístrojů (-3,0 %) i u strojů, přístrojů a mechanických zařízení (-2,1 %). Silný růst byl zaznamenán u železničních, silničních a leteckých vozidel (+19,3 %), kde byly jednotlivé velké zakázky zodpovědné za nárůst. Vyšší exporty byly také u elektrických strojů, přístrojů a jiného elektrotechnického zboží (+5,5 %) a u kovů a kovových výrobků (+4,2 %).

Tlak na marže tlumí optimismus

„Oživení ve švýcarském technologickém průmyslu pokračovalo. Je však křehké, nerovnoměrně rozložené – a nedávno ztratilo něco ze své dynamiky,“ komentuje Stefan Brupbacher, ředitel Swissmem. „Dělají nám starosti, že se EBIT marže v posledním roce téměř všude zhoršily: Čtvrtina firem má negativní EBIT marže, další 29 % sotva zvládne kapitálové a výzkumné a vývojové náklady. To je nebezpečné, protože tak se zdroje pro investice do budoucnosti vyčerpají. Za těchto okolností je naléhavě potřeba, aby podniky byly zbaveny nákladů na byrokracii a regulace."

Pozitivní signály lze odvodit z indexu nákupních manažerů (PMI) průmyslu, který slibuje růst na téměř všech důležitých trzích. Také podnikatelky a podnikatelé technologického průmyslu se vyjadřují s opatrným optimismem: v nadcházejících dvanácti měsících očekává 35 % zvýšení objednávek ze zahraničí. 41 % podniků očekává stabilní úroveň zakázek.

Cenová diference vůči EU se stává nevýhodou

Rizika však zůstávají významná. Nové vypuknutí války na Blízkém východě, rostoucí náklady na energii a výpadky v dodavatelských řetězcích by mohly oživení okamžitě udusit. Navíc USA od konce července 2026 zavádějí novou sazbu 12,5 % na zboží švýcarského technologického průmyslu. To je o 2,5 procentního bodu více než na produkty z EU. Z amerického šetření týkajícího se průmyslových nadkapacit by mohly vzejít ještě vyšší sazby a tak ještě více zvětšit celní rozdíly vůči EU. Podle průzkumu mezi členy Swissmem je 42 % firem sotva schopno snést celní rozdíl ve výši 2,5 procentního bodu. Značně přes třetina podniků však musí americkým zákazníkům vyjít cenově vstříc, aby je udržely. 17 % podniků musí nést cenovou nevýhodu na vlastní náklady, aby na americkém trhu zůstaly.

Pokud by se rozdíl v celně vůči EU zvětšil, důsledky by byly dravé. Při pětiprocentním bodovém rozdílu by americký obchod byl pro téměř polovinu firem vážně ohrožen. Při rozdílu 7,5 procentního bodu tento podíl stoupá na 58 %. Poté, co technologický průmysl v roce 2025 ztratil na americkém trhu v důsledku exportního objemu o jednu miliardu franků oproti předchozímu roku, byly by vývozy do USA při vyšším celném tlaku ještě více pod tlakem.

Pro Martina Hirzela, prezident Swissmem, je jasné: „Dohoda, která nás neztěžuje vůči nejdůležitějším konkurentům, zůstává zásadní.“ Kromě toho musí být Švýcarsko jako exportně orientovaná země schopno zajistit volný přístup na co největší počet trhů. O to více bylo zklamáním NE Národní rady ohledně dohody o volném obchodu s mercosurskými státy. „Toto rozhodnutí je nejen zklamáním. Je absurdní.“, říká Martin Hirzel. „Bojujeme s USA o to, aby švýcarské produkty nebyly zatíženy vyššími cly než ty z EU. Současně Národní rada zajišťuje, že přesně to samé zůstane v budoucím trhu Mercosuru.

Volný obchod s Čínou a Mercosurem: Dvě klíčové dohody pro technologický průmysl

Požadavek na dohodu o volném obchodu s Mercosurem je rovněž podpořen členy Swissmem. Podle průzkumu je na seznamu přání po nových dohodách na druhém místě. Na prvním místě je Čína. O to potěšující je, že se prezidentu Parmelinovi a jeho týmu podařilo dosáhnout podstatného rozvoje dohody o volném obchodu s Čínou. Rozšířená dohoda umožňuje firmám švýcarského technologického průmyslu výrazně lepší přístup na čínský trh.

Swissmem požaduje, aby parlament schválil dohodu s Mercosurem na podzimní zasedání a tak napravil chybu Národní rady. Swissmem také očekává, že rozšíření dohody o volném obchodu s Čínou bude ratifikováno a uvedeno v platnost co nejrychleji. Obě jsou pro švýcarský technologický průmysl velmi důležitá.

Index Swissmem pro tržby a zakázky švýcarského technologického průmyslu vychází z dat zhruba 250 hlásících firem, které jsou čtvrtletně vyhodnocovány. Tyto firmy tvoří reprezentativní vzorek členství Swissmem.

Další informace poskytují: Noé Blancpain, člen vedení a vedoucí komunikace a veřejných záležitostí Tel. +41 44 384 48 65 / Mobil +41 78 748 61 63 E-Mail n.blancpain@swissmem.ch

Philippe Cordonier, člen vedení a zodpovědný za Románsko Tel. +41 44 384 42 30 / Mobil +41 79 644 46 77 E-Mail p.cordonier@swissmem.ch

Poznámka redakce: Autorská práva k obrázku náleží príslušnému vydavateli.